Když potřebujete změnu…

Jiří Voskovec: Dopis z New Yorku o hlavoléčbě

„Řeknu Vám, že jsem rád, že starej Freud se narodil – a že jsem to vydržel na tu otravu chodit. Je to hrozný trápení, horší než zubař, a dražší – ale za ten duševní stav to na mou duši stojí.” „Cítím se báječně, mám energie plnou prdel, jsem jako rybka a fofr mi svědčí. Jakživ jsem neměl na sobě sám tolika odpovědnosti a koukám jak blázen, jak se pod ní vůbec nehroutím. Leda, že bych se z čista jasna posral, ale pochybuju.”

„Konečně si věřím – a to ti přísahám, že se mi přihodilo poprvé v životě. Rozplynutí těch sexuelních obtíží je samozřejmě symbol. To znamená rozplynutí hlubších překážek v poměru k lidem. Nepředstavuj si, že jsem začal souložit a tím jsem se spravil. Funguje to obráceně. Fejsoval jsem odpovědnost k sobě a dokázal jsem si to na nejchoulostivějším poli, na tom, kde mi bylo překonat nejvíc inhibic – čímž jsem v zásadě rozlousk všechny své podstatné oříšky. (…) Zase to musím opakovat, dělám poprvé v životě, co chci, a koukám jako blázen, jakej je to báječnej pocit. Lidi si na mne moc stěžujou, že jsem se změnil – a já mám radost, že už nedělám takovýho vola jako dřív a nehraju roli způsobného pána, co se chce zavděčit. Rozuměj, ne všichni lidi si stěžujou, přátelé blízcí si libujou, tak si nedělej starosti, že ti ukradnu přídělové lístky, až přijedu, nebo že tě budu chtít ze samý osobní svobody votrávit.”